Letenky z Brna
U této letenky z Brna je snížený poplatek o 250 Kc. Sleva je již odectena od celkové ceny letenky z Brna a cena je již uvedena se slevou.
Letenky z Brna patrí mezi nejprodávenejší letenky v zemi. Jejich výhodou je nízká cena a velký výber leteckých spolecností. Pro zakoupení letenky z Brna prosíme, vyplnte formulár na této stránce.
Pokud je letenka z Brna uvedena mezi akcními letenkami, mužete využít slevy nejen od nás, ale i od leteckých spolecností.
K cene letenky z Brna už nebude pripocítán žádný další poplatek (napr. palivový poplatek ci fícko apod.). Dekujeme za zakoupení letenky z Brna.
Brno je tradičním místem konání velkých mezinárodních výstav a veletrhů pořádaných na Brněnském výstavišti. Tento rozsáhlý areál započal svůj provoz již roku 1928 a dnes je považován také za jednu z kulturních památek města. Největší pořádanou událostí je mezinárodní strojírenský veletrh. Brno se také proslavilo jako dějiště velkých motoristických závodů konaných na Masarykově okruhu, tato tradice sahá do třicátých let 20. století. K nejprestižnějším závodům patří Grand Prix ČR součást seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Brno také každoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis, pořádanou od roku 1998. Návštěvnost této události typicky sahá do statisíců návštěvníků každý den jejího konání.
K nejvýznamnějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci a katedrála svatého Petra a Pavla na vršku Petrov. Druhým dochovaným hradem na území Brna je Veveří tyčící se nad Brněnskou přehradou, další významnou památkou je funkcionalistická vila Tugendhat, která je zapsaná mezi Světové dědictví UNESCO. Historické městské jádro je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. K turistickým atraktivním lokalitám může patřit také začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras.
Historie
Hrad byl založen v polovině 13. století na skalnatém vrchu nad historickým centrem města Brna. Jeho zřizovatel český král Přemysl Otakar II. jej koncipoval jako oporu panovnické moci a důstojné sídlo vládců Moravy. Nejstarší písemné záznamy o hradu pocházejí z let 1277-1279. Název získal z původního pojmenování kopce.
Rezidenční hrad
Sídelním hradem moravských markrabat se Špilberk stal v polovině 14. století za vlády Jana Jindřicha (1350-1375) a jeho syna Jošta (1375-1411) - bratra a synovce Karla IV. Už po 60 letech, za vlády posledního Lucemburka, uherského, římského a později i českého krále Zikmunda a za jeho zetě Albrechta Rakouského (od r. 1423) však ztrácí natrvalo svou rezidenční funkci a zvyšuje se jeho význam vojenský.
Pevnost
Na Špilberku sídlil ve funkci zemského hejtmana syn Jiřího z Poděbrad Viktorín, uváděný i jako „hejtman na Špilberce“. V roce 1469 však Matyáš Korvín obsadil Špilberk a následně získal i vládu na Moravě.
Od konce 15. století nastával celkový úpadek a postupné chátrání hradu. Byl opětovně zastavován a dočasní držitelé o jeho údržbu příliš nedbali. Moravští stavové proto v roce 1560 Špilberk i s celým panstvím koupili a vzápětí vlastní hrad prodali městu Brnu. Ve vlastnictví města zůstal Špilberk pouhých 60 let – po bělohorské porážce stavovského povstání v roce 1620 byl císařem Ferdinandem II. městu zkonfiskován.
Významný okamžik hradu nastal během třicetileté války spolu s částečnou vojenskou okupací Moravy švédským vojskem a s dvojím přímým ohrožením Brna v letech 1643-1645. Opevnění hradu i města se rychle opravovalo a zdokonalovalo. V roce 1645 pak Brno se Špilberkem pod velením plukovníka Raduita de Souches odolalo tříměsíčnímu dobývání mnohonásobnou švédskou přesilou. Hrad byl pak postupně – do poloviny 18. století – přebudován na nejmohutnější a také nejvýznamnější barokní pevnost na Moravě, tvořící jako citadela s městem jednu pevnostní soustavu. V roce 1742 tak odolal i vojskům pruského krále Fridricha II.
Špilberk: KasematySoučástí pevnosti bylo i vězení. Už po porážce stavovského povstání v roce 1620 byli na Špilberku několik let vězněni jeho přední moravští účastníci. Od poslední čtvrtiny 17. století do počátku 80. let 18. století zde bylo vězněno také několik vojenských osobností, např. rakouští generálové Bonneval a Wallis či proslulý plukovník pandurů Franz Trenck, který na Špilberku zemřel v roce 1749.
Roku 1783 rozhodl císař Josef II. o přeměně na civilní věznici pro nejtěžší zločince. Kromě starší vězeňské budovy bylo přebudováno horní patro severních kasemat (Josefínský trakt). Po dokončení sem byli přesunuti první vězni v červnu 1784. V prosinci 1784 pak byl proveden další císařův příkaz, aby do nejhorších kasemat v dolním patře byli vsazeni zločinci odsouzení na doživotí. Proto zde bylo postupně vytvořeno 29 jednotlivých kobek, sbitých ze silných trámů i prken, k nimž byli vězňové trvale přikováni. V druhé polovině roku 1785 bylo na vězení upraveno i horní patro jižních kasemat, které však začal využívat až Josefův nástupce Leopold II. (Leopoldův trakt). Leopold však v květnu 1790 zrušil celé vězení doživotně odsouzených v dolních kasematech včetně trestu přikování a zavedl i další zmírnění pro všechny odsouzence. Horní patro kasemat nadále sloužilo jako vězení až do počátku 30. let 19. století.
Od konce 18. století se v nadzemních prostorách špilberské pevnosti začínají objevovat i „političtí“ vězni, např. francouzský revolucionář Jean B. Drouet, uherský jakobín a spisovatel Ferenc Kazinczy, později italský vlastenec a básník Silvio Pellico, který svou knihou „Mé žaláře“ proslavil špilberské vězení po celé Evropě.
Francouzská armáda císaře Napoleona při svém odchodu z okupovaného Brna roku 1809 zničila některé důležité části opevnění.
Od 10. června 1841 do 29. května 1855 byl na Špilberku uvězněn mimo jiné vězeň č. 1042, vlastním jménem Václav Babinský. V roce 1855 pak císař František Josef I. špilberskou věznici zrušil a její prostory se přeměnily na vojenská kasárna, kterými zůstaly dalších sto let.
Za první světové války zde kromě vojáků byli vězněni i civilní odpůrci rakouského režimu. V prvním roce nacistické okupace Československa zde našlo vězení (a někteří i smrt) několik tisíc českých vlastenců. Německá armáda provedla v letech 1939-1941 na Špilberku rozsáhlé úpravy a vytvořila kasárna v romanticko-historizujícím duchu tehdejší velkoněmecké ideologie.
Muzeum
V roce 1959 opustila Špilberk posádka československé armády a definitivně tak skončila jeho vojenská funkce. Následujícího roku se hrad stal sídlem Muzea města Brna. V současnosti je turistickým lákadlem a zejména v letních měsících se zde konají různé kulturní akce, hudební a divadelní festivaly, jsou odtud odpalovány ohňostroje Ignis Brunensis.
Informace na našich stránkách byly převzaty z následujících zdrojů:
- Kniha PRÁCE V ZAHRANIČÍ, Autor: Tomáš Kadlec a kol.
- Standard ISVS 012 v legislativním rámci stanoveném Usnesením vlády č. 875/2000 a Zákonem 106/1999 Sb.
- Volně přístupné informace na českých internetových serverech
- Překlady volně přístupných informací na zahraničních internetových serverech